2 | Nightmare

2. září 2013 v 16:16 | Lore |  Nightmare
Když byly takové pozitivní ohlasy, proč nedát další díl. Co jsem si dneska prožila se dozvíte zde :) Tento díl je trošku delší, sloučila jsem dva díly, ten první byl velice krátký:D

Nevím proč, ale od té doby jsem viděla svět veseleji, nebyl černobílý, měl miliony barev. Pokaždé když zavolal, se mi zvedla nálada o 100% a když si vyšli ven, i třeba jen tak si zakouřit a pokecat, byla jsem v sedmém nebi, jazyk rychlostí, jakou jsem chrlila slova, zakopával o zuby a my se pořád měli o čem bavit. Asi nám ta dvouroční pauza prospěla.
"Včera mě vzali na místo prodavače. V pondělí mi začíná první služba." Típl cigaretu o chodník a hodil ji do kanálu. "Gratuluji." "Ty si práci nehledáš?" "Ale jo…jen jsem se chtěla ještě zapsat na masérský kurz, třeba bych v tom mohla podnikat."

"Tak to chci být tvůj první zákazník!" mrknul na mě. V tom mě popadla zvláštní myšlenka. "Sice ještě ten kurz nemám, ale nějakou masáž bych svedla, pokud bys chtěl.." Blýsklo se mu v očích. "To víš, že ano." Vzal mě za ruku a vedl do vchodových dveří svého domu.


Když vás probudí něčí pohlazení, nemáte ho ani chuť zabít. Tedy pokud to není pohlazení od vaší babičky. A tohle to naneštěstí nebylo. "Vstávej, ty moje masérko." Vytáhl mě z postele a dovlékl do jeho mini kuchyně na židli.
"Je libo salát?" začal krájet zeleninu. "No, sice jsem čekala pečené holuby, ale když jinak nedáš." Napíchla jsem na vidličku kousek papriky a pomalu si ho vychutnávala.
"Sandro?" odložil vidličku a podíval se na mě.
"Vezmeš si mě?" zaskočilo mi. "To mi nedělej, vtípky takhle po ránu na ně nemám žaludek." Vykuckala jsem salát a pokračovala dál. Co vlastně na tom bylo vtipného?
"Já to ale myslel vážně."
"Jsi magor." "Co je na tom špatného? Známe se už hodně dlouho, rozumíme si.." "Nemyslíš, že jsme na to trošku…mladí?" hledala jsem slova. "Chceš se snad vdávat ve čtyřiceti?" "Ne, to ne.." "Tak co?"
"Já.. se ještě rozmyslím." Vyprostila jsem se ze sevřetí, zvedla jsem se rychle od stolu a šla se obléct.
"Čekám na tvou odpověď. Rozmysli se rychle." Objal mě. "Zatím." Vřele jsem se usmála a odešla.
Hans nikdy nebyl rodinný typ. Ale třeba se změnil. Za ty roky se mohlo stát cokoliv. Proč do toho vlastně nejít? Mám ho ráda.
Byla jsem strašně hloupá.

Objevila jsem se u něho další den. "Ano!" vykřikla jsem u dveří a vrhla se mu kolem krku. "Rozmyslela ses dobře." Políbil mě. Ujistila jsem se, že jsem udělala správně.
"Musím zavolat matce." Pustil mě a hledal mobil. To je z toho tak naměkko? "Ahoj mami.. Budu se ženit." Řekl jí to rovnou. Nikdy nebyl "mamánek", tak proč ho ze sebe teď dělá? "Kdo je ta šťastná? Sandra Blacketová.. Ano,.. brzy. Sandra tě zdraví." "Zdravím, paní Galiová!" zařvala jsem do mobilu jak nejvíce jsem uměla. Ať si to užije. Paní Galiovou znám. Je to strašně hodná postarší paní, řekla bych, že mě má moc ráda, trochu mě bere za svou vlastní.
Kdybych věděla, o co šlo, nikdy bych na to nepřistoupila.
Pomalu jsem se začala stěhovat k Hansovi. Spíše jsem přemístila potřebné věci z mého domu a zbytek jsem dokupovala. Byla jsem šťastná. Náš byt se měnil v to nejkrásnější místečko lásky. A hořkosti.
Otevřela jsem ale dveře a moje sny se rozplynuly. "Co to jako má být?" vyschlo mi v krku. Cítila jsem odpor, nechuť, chtělo se mi zvracet. Překvapení, Sandro. V tu chvíli jsem přestala být tak naivní.
Ihned svou dvojičku rozpustili. "Sandro?" ozvala se rudovláska. "Ingrid? Ty mrcho.. Jak si mohla? Jak si mohl ty, vždyť si mě požádal o ruku!" "Zlato, vždyť víš, že jsi byla vždycky až a druhá." Podívala se na mě Ingrid.
"Ingrid buď ticho! Všechno se podělalo.." okřikl ji a chytil se za hlavu.
"Já.. já.. jsem znechucená. Už vás nechci nikdy vidět!" vzala jsem si tašku s oblečením, kterou jsem si přivezla z domu a práskla dveřmi. Chlapi chtějí ženskou jen využít. Jsou to ohavná stvoření. Ingrid taky sloužila jen jako gumová náhrada. Je to štětka.
Je to už týden. Jak mi to mohl udělat? Plánovali jsme si budoucnost.. Jeho matka by na něho nikdy nepřepsala své dědictví, kdyby si chtěl vzít například Ingrid. Byla jsem vhodná pomůcka pro obchod. Využil mě. Využil a odkopl. To samé udělal děda babičce. Ale s tím, že s ní zplodil dítě. Všichni jsou stejní, sakra!
Nechoď na to rande, holka, odkopne tě, jako každou jinou. Všichni jsou stejní hnusáci. Dostanou z tebe to nejlepší a čau. Zlomí ti srdce, zachovají se k tobě jako k nějakému zvířeti.

Proč mě, holka, neposloucháš a jdeš dál? Neudělej tu stejnou chybu, kterou jsem udělala já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolikrát za den si myješ zuby?

Nemyji.
1× - 2× denně
3× a více

Komentáře

1 Hannyra Hannyra | 3. září 2013 v 22:14 | Reagovat

Woow! To vypadá na luxusní děj, oba díly jsem zhtla jedním dechem. Máš krásné simíky - působivý originální vlastní styl, vyprávění a prostředí :).

2 shianae-sims3 shianae-sims3 | Web | 5. září 2013 v 21:56 | Reagovat

To je ale parchant odpornej.. Chudák Sandra.. Moc se mi líbí jak píšeš..:) Je to parádní..:)

3 Kai* Kai* | Web | 7. září 2013 v 10:52 | Reagovat

Super ! Moc krásně píšeš a už se těším na další díl :)

4 LINA LINA | Web | 8. září 2013 v 19:40 | Reagovat

Áááá to je odporný hajzel...a tej Ingrid by som veľmi rýchlo skočila do úsmevu. Urobila si veľmi dobre že si zverejnila ďalší diel, naozaj som si ho užila :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.